Koudelníkův syn / oakum-picker's son

Bobová dráha

2008-08-07T13:40:00.004+02:00

V neděli 3. srpna přijela Danka na krátkou návštěvu do Kutné Hory. Bylo nádherné počasí a tak jsme se rozhodli zajít na místní atrakci – dvouokružní bobovou dráhu, která se nalézá vedle aquaparku. Vstupné lze rozdělit do dvou, resp. tří kategorií: lze zaplatit pouze jednu jízdu (55 Kč), nebo za úplatu 220 Kč objet dva okruhy celkem pětkrát. My jsme si s Dankou pořídili tu pětijízdní a hned bylo jasné, že bude třeba rozhodnout, kdo pojede tu poslední lichou jízdu.

Při nástupu vám obsluha „štípne“ vstupenku jako za starých časů ve vlaku. Dostanete ponaučení, že aby vám to jelo, musíte tlačit páčku dopředu a pak vás se váš bob zahákne na ocelové lano a jakýmsi vlekem je vytažen nahoru. Obsluha většinou dbá na to, aby mezi jednotlivými vozíky byly minimální rozestupy, ale přesto se při jedné jízdě za mě pověsila nějaká holka snad jen 2 metry.

Jízda byla úžasná a lze jí vřele doporučit. Řekl bych, že první okruh je trochu pomalejší, ale zase o něco delsí. Po cestě jsou značky s upozorněním brzdit, takže vyklopit se může opravdu jen ten, kdo je nerespektuje, anebo neumí číst. Je možné jet ve vozíku i s menším dítětem, které sedí před dospělým. Nejlepší je nechat si nahoře větší odstup od člověka jedoucího před vámi a pak to vzít dolů opravdu hodně rychle.

Jak nakonec dopadlo naše losování o pátou jízdu? Klasická hra kámen, nůžky, papír rozhodla o tom, že to budu já J I díky tomu máme z jízdy docela dost fotek. Pokud budete mít někdy cestu do Kutné Hory, zajděte nejen za památkami, ale i za trochou adrenalinu.

Dovolená v Dubrovníku

2008-07-28T10:26:00.006+02:00

Pokud plánujete dovolenou , během které chcete na chvilku vypnout a odpoutat se od běžných starostí, zkuste zajet (zaletět) do Dubrovníku. Je to opravdu kouzelné místo, i když je stašně důležité, s kým se tam vypravíte. Já měl to štěstí, že moje dovolená s andělem byla vskutku andělská. Hádejte, kdo byl tím andělem :-)

Ranním letem ve středu jsme dorazili do Dubrovníku kolem 8:30. Před ubytováním jsme využili krásných zákoutí města k romantické snídani u hradního příkopu. Občas jsme sice museli odhánět davy naháněčů nabízejících ubytko, ale na to se dalo zvyknout. Po ubytování se (z okna jsme měli nádherný výhled) jsme vyrazili objevovat další krásy města. Počasí nebylo zcela top, ale to nám nevadilo. Šli jsme brzy spát, protože den byl náročný.

Ve čtvrtek jsme hned zrána (kolem 9:30) zahájili prohlídku městských hradeb. Městské hradby jsou pověstné a všichni průvodci jejich návštěvu doporučují a já se k nim připojuji. Člověk má celé město jak na dlani a nemůže se vynadívat. Odpoledne jsme vyrazili lodí na nejbližší ostrov Lokrum, kdy cesta trvá cca 15 minut. Ostrov není trvale obydlený, ale najde se tam restaurace, nefunkčí františkánský klášter a ruiny pevnosti, odkud je nádherný výhled nejen na ostrov, ale i na pevninu a Dubrovník.

V pátek jsme vyrazili na celodenní plavbu ke třem ostrovům (Koločep, Lopud, Šipan). Na Koločepu a Šipanu jsme se zdrželi jen cca hodinu, ale vynahradili jsme si to na Lopudu, kde bylo docela fajn koupání na pláži Sunj. Počasí se ke konci trochu zhoršilo, ale jinak bylo hezky. Dojeli jsme jen do nového přístavu a do staré části města jsme se přepravili busem. Večer se na hlavním náměstí konal jakýsi koncert na podporu jakéhosi kapitána, ale to jsme už byli na svém pokoji a oddávali se zaslouženému spánku.

V sobotu jsme si nechali věci u naší landlady. Udělalo se nádherně a tak jsme vyrazili na místní pláž dohnat nejen koupání, ale taky opalování (v mém případě spíš spálení). Voda byla zpočátku téměř křišťálově čistá, ale postupně sílící lodní provoz s sebou přinesl spousty bordelu. Ale i tak bylo moře daleko čistší než třeba ve Walesu. Po obědě (pizza) jsme se vydrápali k našemu ubytku a po sprše a přebalení batohu jsme vyrazili na bus na letiště. Ještě cestou jsme si utratili poslední kuny na bitter lemonu a studené minerálce. Odlet byl zpožděn, takže do Prahy jsme se dostali až kolem 11 hodiny.

Kdo že byl ten můj anděl??? No přece Danielka. Bez ní bych si těch pár dní neužil. Díky Lásko za nádhernou dovolenou :-))

Lednové narozeniny

2008-01-29T09:20:00.000+01:00

Konec ledna je vždy ve znamení narozeninových oslav. Jako už tradičně jsme se sešli jednu lednovou neděli (27.1.) u ségry. Kromě vynikajícího oběda byl i nádherný dort, na kterém se děda „vyřádil“. Odpoledne jsme hráli aktivity, u kterých jsme si zase užili spoustu legrace. Madlenka se chovala u Tepláků jako doma a Kuba z toho byl dost vykolejeném. Vždycky, když se Madlenka ujala slova (křiku), dal se do breku.

Stihli jsme taky kráké video z Vánoc, na kterém byl samozřejmě hlavní hvězdou Kuba. Pomalu se blížil večer, no venku už byla tma jako v pytli, a odjezd domů. Já jsem dost spěchal na fotbal jako koneckonců každou neděli:-)

Beskydy 2008

2008-01-26T16:40:00.000+01:00

Během minulého víkendu jsem strávil nádherné chvíle ve vesnici Vendryně na česko-polském pomezí. Jako už tradičně to byl příjemně strávený čas ve splečnosti milých lidí. Sice vzhledem k počasí se nedalo podniknout výlet na Javorovy, ale zase jsem měl možnost poznat několik dalších kamarádů a kamarádek Danielky; stejně tak i ujce Bolka:-)

Cesta z Prahy byla sice dlouhá, kdy do Českého Těšína jsme dorazili až kolem půl deváté večer. Naštěstí už na nás čekal tatínek a vyzvedl nás včetně našich saků paků a dovezl až do Vendryně. Ještě jsme si dali véču a brzy zvadli do postýlky.

V sobotu jsme se měli vydat na ten výlet, ale počasí nám změnilo plány. Místo vysokohorské turistiky jsme zašli na moc milu návštěvu k Danovi a .... Před polednem jsme vyrazili na zpáteční cestu, kdy jsme mamince ušetřili trochu benzínu, bo nás vyzvedla někde po cestě. Na oběd přišli úplně všichni, vždyť se podávala husa- mňam. Takhle mě ani doma nerozmazlují:-) Eva s Dankem přivezli i malou Aničku, se kterou byla velká legrace. Večer se pak spíš už jen povídalo, ani na to slíbené pivo jsme nezašli.

V neděli ráno jako už tradičně jsme vyrazili na vskutku ranní mši (7:45) a cestou zpátky se stavili u tatínka v dílně. Toho jsme našli až doma a stále ještě v pyžamu. Bodejťjo, vždyť k čemu už by ta neděle měla být:-) Na oběd jsme se pozvali k Reně na vynikající oběd (krůtí maso na pomeranči). Poté následovala návštěva u Evy a Danka a ve tři odjezd směr Praha. Anička byla jako opět úžasná a strašně se vyřádila na krabici od klávesnice.